Výlet do Vídně :D

8. června 2008 v 20:49 | Kachii
.... hele, takže:) od té doby, co sme se neviděli jsem stihla procestovat část Evropy :P a tady je vlastně reportáž o Vídni, kde jsme byli se třídou.... a protože sem na to dělala slohovku tak vám to sem dávám, abych to nepsala znova :P:P:P nj.. sem svině, klidně to nečtěte, to je jen pro ty,kteří mě znaj a tak no :P jen to je ve formě reportáže, takže v přítomnym čase, takže to jen kdybyste to nějak nechápali :P
....
...

Uchvacující podívaná za hranice
aneb Výlet do Vídně a okolí
Dnem 7. května započíná námi již dlouho očekávaná školní akce do Vídně. Když se tak rozhlížím a koukám mezi spolužáky, pozoruji velkou ranní únavu, ale i úsměv ve tváři. Hned ráno jsme vyndali foťáky a začínáme dokumentovat. Po nahlédnutí do všech průkazek o pojištění konečně vyrážíme. Cesta autobusem trvá bez mála věčnost. Naštěstí nás doprovází skvělí lidé a bezvadný pan řidič, takže se můžeme volně pohybovat po autobusu. Absolvujeme několik zastávek u benzinových pump a kolem poledních hodin konečně stavíme ve Vídni. Všichni plni očekávání vylézáme z autobusu a jdeme na prohlídku starého centra. Ó, jak je to nádherné město. Procházíme ulicemi a kocháme se památkami. A ještě k tomu máme skvěle počasí, takže nám to všechno vychází naprosto dokonale.
Po návštěvě vídeňského parlamentu a muzea dostáváme rozchod. S Terezkou a Laurou chodíme po městě a lezeme do každé uličky, každého obchodu a všude se fotíme. Tohle jsou přesně ty chvíle, na které nechci nikdy zapomenout. Na šestou hodinu večerní máme naplánovaný sraz u sochy Marie Terezie a odjíždíme do bratislavského campu Zlaté Piesky, kde máme následující noci přespávat. Když za tmy vylezeme v campu z autobusu, snažíme se tak nějak zorientovat a najít si přidělenou chatku. Dojdeme k ní a skoro se zhrozíme, protože stav naší chatky se nedá nazvat obytným! Vyvleču Terezu ven, že půjdeme najít záchod, jenže hledáme aspoň 10 minut a záchody nikde, nebo jsou zamčené. Nakonec je nacházíme asi na opačné straně campu v hrozném stavu a se zamčenými sprchami.
Po skoro probdělé noci se probouzím na nízké rozvrzané posteli, nade mnou chrápající Danča a tvrdě spící Nicole. Jediné, co mě teď těší, je, že asi tak za hodinu budu opět na cestě do krásné Vídně. Až teď ráno zjišťuji, jak je camp ohromný, má dokonce jezero s molem. Slibovanou kuchyňku jsem ještě nenašla a tak se ji vydám hledat, abych si udělala něco k snídani. Kolem desáté hodiny ranní vystupujeme kousek za Vídní z autobusu u historického města Carnuntum. Asi po třech hodinách už poněkud znuděně zjišťuji, že je to docela dlouhá prohlídka. Konečně dorazíme do Vídně a procházíme se překrásnými Schönbrunnskými zahradami. Po prohlídce ZOO se pouze s Terezkou vydáváme na soukromý výlet Vídní, máme spoustu času a tak podle mapy navštěvujeme různá místa, nejdřív poblíž Schönbrunnu a potom i dále. Když jsme se dostaly k překrásnému kostelu, tak se koukám na baterku a ta mi právě došla. Po osmé hodině večerní a po vystání dlouhé dopravní kolony napříč Vídní, se dostáváme do Prateru, velkého zábavního parku. Vystojíme si frontu na obří kolo a pak se vydáváme na další skvělé atrakce. Člověk by ani nevěřil, že takhle večer je Prater snad ještě hezčí než přes den, všechno bliká a svítí duhovými barvami a atmosféra je výborná. Škoda jen, že se v 10 hodin s atrakcemi musíme rozloučit a vrátit se zpět do campu.
Dostáváme se zpět asi po půl jedenácté večer a kuchyňka a sprchy už jsou dávno zavřené, spousta lidí se děsí. My se děsíme také, protože jsme si chtěli udělat něco teplého k jídlu, když jsme celý den prakticky nic nejedli. Ještě že máme tak hodného řidiče, který nám ohřál trochu vody v autobuse.
Další den ráno se odjíždí na prohlídku Bratislavy. Asi tak polovina lidí jde na celé dopoledne do lanového centra a my, kteří nechceme, dostáváme úkol. Naše parta holek dostáváme za úkol vyhledat nejvýhodnější kurz na výměnu peněz v Bratislavě. Dobrá tedy, jdeme do města. Užijeme si úžasné dopoledne plné pohody, smíchu, fotek a vracíme se s pořízenou zpět k autobusu, kde máme sraz. Potom dojedeme kousek za město a navštívíme nějaký hrad s dlouhatánskou prohlídkou. Paní profesorka zavelí a jede se zpět do Bratislavy, kde dostáváme rozchod a smluvenou hodinu, do které se máme dopravit sami do campu. A protože my s holkami jsme se už po městě prošly, volíme možnost dojet do campu docela brzo.
Poslední večer si všichni hodně užíváme. Večer se protahuje prakticky až do rána, kdy se bavíme u jezera (i v jezeře) nebo třeba zpíváme s kytarou u ohně. Ráno je ale pak docela tragické, všichni jsou nehorázně ospalí a ten, kdo si šel lehnout, tak tomu se pak vůbec nechce vstávat (nemluvě o těch, co si lehnout vůbec nešli). Balíme si věci a snažíme se jakýmkoli způsobem dostat do použitelného stavu. Někdo studenou sprchou (stejně tam jiná netekla), v mém případě kafem. Kolem deváté ranní odjíždíme už k nám do České Republiky na hrad Děvín, pak na limonádu do Dolních Věstonic. Potom zpátky v autobuse se dozvídáme, že nepojedeme na exkurzi do Dukovan, ale do Temelína. Takže jsme jeli z jižní Moravy až do jižních Čech podívat se na elektrárnu. Když vejdu dovnitř, překvapuje mě, že je to velice moderně zařízené. Vycházíme nahoru do kinosálu, kde nám nějaká expertka vysvětluje princip elektrárny a popisuje Temelín. Potom nám pouští docela zajímavý 3D film, po kterém se mi ale vše totálně zamotalo. Holt asi nebudu fyzik.
Náš výlet končí v okamžiku zabrzdění našeho autobusu před školou asi v devět večer, kdy si všichni ochotně, avšak neradi vystoupíme a jedeme domů. Uděláme ještě závěrečné hromadné foto a může se jet domů vybalovat.
Shrnutí celého výletu je určitě pozitivní. I po srovnání naších dojmů se tam všem mnohem víc líbilo, než naopak. Jediná výtka by se týkala campu, ale bez toho by to tam nebylo tak super, protože my - ironikové jsme si z toho dokázali udělat srandu a já myslím, že o to tady šlo. Dokázali jsme si to tam užít a vrátili se živí a zdraví. O nic víc tu nejde.

Hele, tak abyste věděli, tak prostě takle sem to napsala jen tý naší usedlý profesorce...
Normálně bych to napsala ÚPE JINAK !!!!!!!!! :) bylo to naprosto úžasný, skvěle užitej skoro tejden a musim říct, že sem se tam zbavila sposuty problémů, tam se na ně tak lehce zapomínalo !!!! :) a taky sem tam nenapsala ty noci strávený na molu nebo ty probdělý noci, když sme tam bumbali, nebo jak se Mario problil nocí po chlastu nebo po nocích s Maďarama... ale to se do slohovky přece nedá napsat :D:D
takže tak no :P
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Mathes Mathes | Web | 8. června 2008 v 20:55 | Reagovat

Ty jo to muselo bejt hustý :D Taky bych se tam vydal xD A dobrý fotky xD

2 Lilly Lilly | 8. června 2008 v 21:37 | Reagovat

víden ví své a my také:D:D:D*

3 Kachii Kachii | Web | 8. června 2008 v 21:53 | Reagovat

:) :D to samozřejmě, ať si Brousilová trhne nohou a jesi mi nedala jedničku, tak ať si de trhnout nohou :D:D:D

4 Kachii Kachii | Web | 8. června 2008 v 21:54 | Reagovat

ja sem piča :D:D:D co to píšu za komenty D:D:D:D

prej at si trhne nohou a pak at si de trhnout nohou.. :D mne to nak neprejmejslii :D jujda :D:D:D:D

5 Kachii Kachii | Web | 8. června 2008 v 21:55 | Reagovat

proste at si de... pííp *** :D

6 Lilly Lilly | 8. června 2008 v 21:57 | Reagovat

ty si taky málo:D

7 Kachii Kachii | Web | 8. června 2008 v 21:57 | Reagovat

:D:D:D já jsem nejmíň :D:D:D:D:D

8 Lilly Lilly | 10. června 2008 v 21:09 | Reagovat

a ja sem snad mín než ty?xD

9 andulka92 andulka92 | 11. června 2008 v 17:12 | Reagovat

No jako bylo to tam uplně nejlepší:D:D:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama